Primář ARO: Pacientům s covidem už neříkám, že to bude dobrý

PENTA NEWS podstatný detail

Primář ARO: Pacientům s covidem už neříkám, že to bude dobrý

Na začátku března přinesl náš Deník reportáż Jana Kličky, která patřila mezi výjimečné. Zatímco většina politiků se chovala politicky a odborníci se rozdělili na ty, kteří se ohledně covidu tvářili více optimisticky či naopak malovali černé scénáře, media była jako celek hlavně v roli statistického úřadu. Ne, že by nedávala prostor odborníkům a politikům. I hlavní zpra­vo­dajské relace ale pracovaly zejména s tvrdými daty. Kolik mrtvých, kolik nakažených, kolik ještě zbývá lůżek na jednotkách intenzivní péče. Jak jsou na tom ti druzí - covid 19 způsobil celosvětovou pandemii, materiálu k odvysílání bylo víc než dost. O zdravotnících, lidech, kteří se ne­dob­ro­vol­ně stali během posledního roku hrdiny, však toho było v éteru i na papíru docela málo. Přitom kdo jiný si v poslednich měsících zasloužil ocenění společností?

Je až k pláči, že se ministerstvo rozhodlo jim přiznat mimořádnou odměnu (čekali na ni pak dlouho) - ale důsledkem była u značné části národa zášť a závist. Takových peněz! Za co? Vždyť ten covid, to je jen kampaň farmaceutických firem!… Podobnych blábolů existuje ještě dneska hodně. Jistě, řada lidí se dostala do ekonomických problémů, často závažných. Závist ovšem není na místě nikdy a v případě závisti zdravotníkům je obyčejná závist dokonce na úrovni zločinu proti lidskosti. Doktoři i zdravotní sestry, stejně jako pomocný personál, jsou zvyklí na kdeco. Dokonce i smrt vnímají jinak než obyčejný smrtelník. Setkávají se s ní prostě častěji, vědí víc než kdokoli jiný, že smrt k životu patří. Po měsících zápasu s covidem by člověk řekl, že dů­sled­kem bude jen větší otrlost. Chybná úvaha. U řady zdravotníků přišly psychické problemy, jednoduše deprese. Dovolenou si ale vzít nemohl nikdo. Služby se přestaly měřit na hodiny, obavy o vlastní život musely vzít za své- přitom je nemálo, těch, které słužba druhým jejich život stála. Dalo by se o tom napsat mnohem víc. Ale nepsalo se, ne­vy­sí­la­lo. Anebo ne dostatečně. Hloupé závisti by bylo jistě méně. 

Reportáž Honzy Kličky v našem Deníku patří k tomu nejlepšímu, co o práci zdravotníků vzniklo. Je z nemocnice, kterou provozujeme v So­ko­lově, ta se na několik měsíců stala referenčním bodem pro boj s co­vi­dem pro všechna média. Jako jediná v kraji totiž opravdu sto­pro­cent­ně po celou dobu funguje při té nejhorší myslitelné covidové zá­těži. Velkou úctu si zaslouží všechny nemocnice v zemi, které se pa­ci­en­tům s touto zákeřnou nemocí věnují. Naše jsou to všechny: ta v Sokolově, ale také nemocnice v Ostrově, Vrchlabí i Roudnici nad Labem. 

Hrdinovia z červenej nemocnice, které znáte z předchozího článku Lenky Vargové, je velmi působivou výpovědí o dnešní době, zvlášť v originálu na Youtube. 

Reportáž z naší nemocnice v Dunajské strede pak patří k těm naprosto výjimečným: 

Našim zdravotníkům se věnovali i v posledním vydání Reportéra č. 79. 

Reportáž Honzy Kličky najdete na linku Primář ARO Martin Stankovič: Pacientům s covidem už neříkám, že to bude dobré.

Ivo Mravinac